Osobně si myslím, že ne. Je to programovací jazyk jako každý jiný a špatné světlo na něj vrhají především začínající programátoři v PHP, kteří se bez potřebných znalostí a zkušeností pouští do velkých projektů. Pokud se to děje ve firmě, kde mají po ruce zkušeného kolegu, který jim koriguje chyby a přitom se od něj učí postupy, je to OK, ale pokud se pustí rychle do světa komerčního vývoje sami, je to blízko průšvihu.
PHP je v tom celkem nevině, špatná aplikace se dá napsat v libovolném programovacím jazyce, dokonce je pravdou, že ani sebelepší a sebegeniálnější návrh programovacího jazyka nedokáže zaručit, že aplikace v něm napsané budou bezchybné. Někdy budou chyby patrné hned (špatná práce s pamětí v C/C++), jindy se projeví třeba až od určitého zatížení v provozu, přičemž ta druhá varianta je obvykle podstatně dražší.
Tím základním kamenem při psaní jakéhokoliv programu jsou algoritmy a dnes i správný návrh databáze. Programovací jazyk jako takový je jen vyjadřovacím prostředkem, pravda i ten umí situaci notně komplikovat, protože psát GUI v čistém jazyce C bude opravdu nepříjemné, zatímco Javovský Swing se píše skoro sám 
.
PHP nepovažuji za vhodný první jazyk, protože nenutí programátora k nějaké struktuře kódu a má dost konstrukcí, které sice dělají co člověk potřebuje, ale je vhodné jim dobře porozumět. Za ideální první programovací jazyk považuji Python, který je dynamický, odpadá cyklus napsání->kompilace->spuštění, ale vynucuje syntaktická pravidla a většina vývojářů je schopná v něm rychle psát programy, jen s referenční příručkou otevřenou v prohlížeči.
PHP má nespornou výhodu ve velmi snadném deploymentu aplikací, v 99% případů stačí jen změnit připojení na databázi a případně upravit nastavení absolutních cest, pokud jste jako já opustili nepohodlí (nebo spíše občas zmatečnost) relativní adresace. Občas lze zakopnout o nepřítomnost některých funkcí, které administrátoři z bezpečnostních důvodů vypnuli, ale to je řešitelné, tím že si vývojář napřed ověří dokumentaci z hostingu, kde bude aplikace umístěna.
To že PHP vývojáře k ničemu nenutí a že lze aplikaci v PHP „zbastlit“, přesto bude nějakým způsobem fungovat, je kamenem úrazu, díky němu se programátor, který jako první zvolil PHP, nemusí nikdy dostat dále. Potom je „radost“ po takovémto vývojáři převzít projekt, protože zákazník chce změnit/přidat funkčnost, ale původní autor je už nedostižný (třeba proto, že dostudoval, živí jej něco jiného a na programování už prostě nemá čas). Slovo radost bylo myšlené ironicky, protože téměř vždy takovéto převzetí projektu znamená jeho kompletní přepsání, jakákoliv úprava zdrojových kódů je naprosto vyloučená.
Bohužel snadnost zprovoznění webových aplikací v PHP, masivní dostupnost hostingu pro PHP i poptávka po webech a webových aplikací láká mnoho začátečníků. Dovede si někdo představit, že by program pro mikrokontroler psal člověk, který před 14 dny poprvé otevřel učebnici jazyka C? A přesně toto se kolem webových aplikací děje, protože začátečník (obvykle student, ale tím se jich nechci nijak dotknout) bude dělat za cenu, která pomalu ani nedokáže zaplatit elektřinu pro jeho pracoviště.
Na jazyk PHP čtu hodně nadávek, ale myslím si, že řada z nich je naprosto neoprávněných. Ano má prapodivně vedený vývoj, který občas nemá snad ani náznak koncepce a není rychlý, jako konkurence kde se překládá alespoň do byte-code, ale pro většinu webových aplikací je dostatečný. V PHP se dají napsat i opravdu veliké projekty, je to celé jen o přístupu a vědomostech o programování, jako takovém, ve volbě PHP jako jazyka problém nevidím.
Napsat komentář